In the Summer Rain II.

28. dubna 2013 v 20:07 | Ilay
Yahooo, lidičkyyy Ilay je stále ještě tu, protože ano, uhodli jste ještě není květeeen..xDD Včera mě chytila psavá nálada a tak jsem prostě musela pro moje zlato dopsat její povídku k narozeninám..xDD Musím říct, psalo se to úplně samo, za pár hodin jsem to měla sepsané a ani jednou jsem se nezasekla s tím, že bych nevěděla..x)
Musím říct, tahle povídka se mi opravdu povedla a jsem hrdá hlavně na zen konec, vlastn na celou tuhle povídku protože to je moje první na EXO :D Jsem hrozně nadšené, asi je to na mě vidět že, no i když vy to vlastně nevidíte, ale to je fuk :D
Tahle kapitola s epilogem má dohromady přes 2100 slov, no není to úžasné..xDD jo je já vím
Takže Scar-chan tady máš ode mě konečně to pokračování, jak já se za sebe jenom stydím, ale lepší pozdě než nikdy a ty mě přece znáš..xDD
A musím říct, tuhle povídku jsem pojmenovala In the summer Rain, ale kde je zatraceně ten déšť..xDDD nějak jsem na to zapomněla, ale i tak ten název je krásnej..xDD
Dobře už prestanu plkat zlatíčko užij si ten zbytek povídky a doufám, že tě moc tím koncem nezklamu, sexík tam je, ale porno to prostě být nemohlo..xDDDD
A pro připomenutí povídka je na Luhana a Minseoka..xDDD








Byl to už týden, kdy si Luhan s Minseokem poprvé povídali, ale pro oba se to zdálo být už dávno. Vídali se každý den. Minseok nevěděl jak, ale když šel na druhý den z práce, Luhan tam prostě stál u dveří a usmíval se na něj. Doteď nevěděl, jak přišel na to, kde vlastně pracuje. Chvíli měl strach, že ho tenhle kluk pronásleduje a až nastane vhodná chvíle, tak ho zabije. Teprve po několika dnech ho tahle skepse vůči druhému muži přešla a on si začal užívat jejich společné procházky, jinak se tomu totiž říci nedalo. Bylo tak krásné vědět, že když vyjde z práce, někdo na něj bude netrpělivě čekat s úsměvem na tváři a on si už ani nedovedl představit, že by to byl někdo jiný.
Byla sobota ráno, Minseok rozespale mžoural do slunečních paprsků, které pronikaly skrze velké balkonové dveře. Den se zdál, že bude nádherný, ještě navíc, když se měl opět setkat v parku s Luhanem. S úsměvem odhrnul peřinu, protáhl se a konečně si sedl. Bylo teprve osm ráno, ale on musel ještě do obchodu, jak jen se mu nechtělo.
Až o půl deváté stanul před vchodovými dveřmi, s taškou v ruce a s úsměvem na tváři se vydal do blízkého obchůdku, aby nakoupil.
Když šel, nevšímal si nikoho a ničeho, cítil se tak krásné a to jen kvůli tomu, že dnes opět uvidí Luhana, tak rychle si na jeho přítomnost a veselou povahu zvykl. Dokonce i na jeho letmé doteky a polibky na přivítanou a rozloučenou, kterými jej obdarovával a po nichž byl vždycky červený až za ušima.
Ztracen v myšlenkách si nevšiml dvou mužů, kteří se k němu přikradli
a omráčili ho kapesníčkem namočeným do chloroformu.
***

"Fajn pokud se tedy náš milý Luhan nehodlá veřejně omluvit, myslím, že bychom mu měli jeho laskavost oplatit." Řekl muž, sedící v rudém křesle s podlým úsměvem na tváři.
"Uneste tu jeho malou kurvičku, se kterou se poslední týden schází, myslím, že tím ho donutíme spolupracovat."
Ukázal na dva muže, kteří stáli opodál.
***

"Ale, ale, takže naše malá princeznička se nám už probudila." Z pravé strany na Minseoka promluvil neznámí hlas, který nedokázal zařadit. Pokusil se posadit, ale zjistil, že je připoután k posteli. Zaškubal rukama, ale pouta držela silně.
"Tohle nemá cenu." Řekl posměšně onen hlas.
"Víš vůbec proč teď jsi tu, připoutaný k posteli? Vsadil bych se, že ne. Tvůj milovaný Luhan ti to nejspíš zapomněl říct, že je členem jednoho z mnoha gangů tady v Korei, že je to nájemný vrah." Poslední slovo mu zašeptal do ucha a pak se štěkavě zasmál.
"Když tě před nedávnou dobou zachránil, toho na koho si vyskakoval byl můj podřízený a když byl slušně požádán, aby se veřejně omluvil, myslíš že to udělal?" ani nečekal, jestli Minseok odpoví a mluvil dál. "Ne, neudělal a jak jinak někoho takového donutit, aby se veřejně omluvil? Uneseme mu jeho hračku, kterou patřičně poškodíme." Krutě se usmál a lehce jej řízl do odhalené ruky.
"Měl bys doufat, že tvůj Luhan přijde brzy, jinak to nepřežiješ." Usmál se a odešel z místnosti a místo něj tam přišli dva jiní lidé s noži v rukou.
Minseok nechápal co se to děje. Luhan že byl člen gangu? Někdo jako on milý a hodný, který mu tak pomohl. Proč vždycky on proč potká ty nejhorší lidé, kteří jej stáhnou sebou a on se jen těžko dostává zpět na vlastní nohy.
Cítil, jak se mu do kůže zarývají nože, dráždí pokožku a pak ji rozřezávají. Cítí jak mu z ran vytékají potůčky krve a skapávají na bělostné prostěradlo a slyším svůj hlas, jak křičí, prosí, a i když mu to není nic platné křičí dál a z očí mu stékají slzy bolesti. Na rtech se mu formuje jen jedna věta. Luhane prosím, přijď.
***
Nechápal, proč ho volá samotný šéf, když má za hodnu schůzku s Minseokem, co mu ten chlap zase může chtít? Jakoby to nemohlo počkat do zítřka. Tiše si povzdechne a zaklepe na šéfovy dveře. Bez toho, aniž by čekal než se ozve vstupte otevřel dveře, co jej ale zarazilo, že tu byli skoro všichni vyšší členové gangu.
"Šéfe?" zeptal se nechápavě a přistoupil k dřevěnému stolu, za kterým seděl Kris.
Ten nic neřekl, jen mu hodil papír s pár větami a fotku.
Luhan to vzal do rukou, ze začátku si myslel, že má nejspíš někoho zabít, ale když uviděl fotku Minseoka, okamžitě si přečetl těch pár řádků, pod které se podepsala Black Fake.
"Máme tvoji kurvičku a jestli ji chceš ještě někdy vidět, dostav se co nejdřív. Čekáme tvoji veřejnou omluvu, jinak ho bez milosti zabijeme. Opuštěný psychiatrický ústav na páté ulici." Stálo na tom papíře.
"Měl ses jim omluvit a tohle by se nemuselo stát," rozkřikl se na něj Kris, "proč do to vždycky necháš zajít tak daleko a necháš, aby ublížili civilistovi, blbečku!" bylo vidět, jak moc se zlobí, dokonce i sám Luhan byl na pokraji zhroucení, tak se nijak nebánil.
"Musím tam jít, i kdybych měl umřít, musím ho zachránit." Řekl jenom Luhan a už byl pryč. Běžel na pátou ulici do polorozpadlé budovy. Bylo mu jedno, kolik lidí cestou srazil nevnímal nic. Jen v ruce svíral Minseokovu fotku. Proč jenom byl takový idiot, bůh ví co všechno mu už stihli provést, možná ho i z násilnily. Myslí mu běžely ty nejhorší scénáře a jeden dokonce, kde už byl Minseok mrtvý. Rychle tyhle myšlenky zahnal, a běžel dál.
Po deseti minutách stanul před bílou budovou, která měla vymlácená okna, dveře byly vytržené z pantů a jedna polovina vypadala, že se co nevidět zřítí.
"Takže náš Luhan přece jen svoji kurvičku opravdu miluje, takhle brzo jsem tě nečekal, kluci si nestačili ani pořádně vyhrát, je to škoda." Ušklíbl se postarší muž a vypadal se do pravého křídla budovy.
"Nejprve se omluvíš a až potom mí hoši s jeho mučením přestanou."
Domem se náhle rozlehl nesnesitelný křik a prosby.
"Slyšíš to, to je tvoje kurvička a jak hezky křičí, všichni už tam jsou a čekají na tvoji omluvu, hlavně Kim, kterého jsi napadl." Strčil ho do místnosti, ze které se ozýval onen křik.
Padl na kolena před všechny nejvýše postavené členy Black Fake. Jeho zrak okamžitě spočinul na Minseokovi, jeho tělo bylo celé pořezané a z ran tekla krev. Povlečení pod ním již bylo celé nasáklé a Minseok křičel a brečel a nevnímal nic jiného.
"Miseoku." Zašeptal tiše Luhan a chtěl se k němu okamžitě vrhnout a zmlátit ty, co mu to udělali.
"Ani se nehni ty sketo! Nejprve se omluv!" někdo jej nohou srazil zpět na zem. Luhan zatínal ruce v pěst a rty se mu zkřivily do zhnuseného úšklebku, pokud by to nebyl Minseok, nejspíš by se jim všem vysmál do obličeje, ne nepřišel by vůbec.
Se sebezapřením začal odříkávat předem naučená slova. Bylo to vlastně takové nepsané pravidlo a omluva byla vždycky stejná. Jakmile ji dořekl tak z řady vykročil ten chlap, který chtěl předtím Minseoka znásilnit.
"Ani to nebylo tak složitý, co kreténe!" řekl a ještě než odešel, tak si do něj kopnul stejně jako mnoho další členů Black Fake. Teprve, když všichni odešli, vstal a spěchal k Minseokovi, aby jej odvázal.
"Minseoku, Minie, no tak..." Odvázal jej z postele a vzal do náručí. Vypadalo to, že je v bezvědomí, ale kdo by se divil, celé jeho tělo bylo pokryto řeznými ranami, musel k lékaři.
Když se dostal na hlavní ulici, okamžitě si stopl taxík a nadiktoval nejbližší adresu nemocnice.
"Bude to v pořádku Minie, neboj." Šeptal mu tiše a modlil se, aby se tam dostali co nejdřív, tak strašně se o něj bál.
"Lu..Hane..." zašeptal tiše zakrvavený mladík a oříškovýma očima se na něj podíval.
"Neboj se Minie, už to bude v pořádku." Usmál se a odhrnul mu pár slepených vlasů z čela. Při těch konejšivých slovek Minseok opět zavřel oči a usnul.
***

Když se znovu probudil, ležel v měkké bílé posteli s kanilou v ruce. Vedle něj na stoličce seděl Luhan a tiše oddechoval, nejspíš spal.
Minseok se podíval na své ruce, měl je v obvazech a pod nimi se nejspíš skrývala strupovitá kůže a jizvy, které po ranách zůstanou nejspíš nikdy nezmizí. Ne že by si zakládal na svém vzhledu, ale chtělo se mu brečet, proč se to muselo stát zrovna jemu. Proč mu Luhan neřekl, kdo vlastně je! Ve skrytu duše ale tušil proč, on sám by jej totiž, kdyby se to dozvěděl odehnal, ač by se s ním cítil sebe líp.
Muž na stoličce se pohnul a následně otevřel oči. Chvíli mu trvalo, že si uvědomil, že je Minseok vzhůru, ale jakmile mu to došlo, začal panikařit.
"Minseoku." řekl tiše a kousal si ret, bál se, jak druhý muž zareaguje.
"Proč jsi mi to neřekl, proč jsi neřekl, že jsi, že jsi mafián!" chtěl na něj křičet, ale hlas ho neposlouchal. Do očí se mu hrnuly slzy.
"Proč se ty nejhorší věci musí stát jen mě, myslel jsem, že jsem našel někoho, kdo mě bude mít rád, kdo bude normální, kdo tu bude pro mě..." hlas se mu vytrácel a první slza skanula na polštář.
"Je mi to lít, opravdu, já chtěl jsem ti to říct, ale bál jsem se jak zareaguješ, poslal bys mě pryč a už nikdy bys mě nechtěl vidět a já, i když se známe tu krátkou dobu, nechci tě ztratit."
Přistoupil k němu a vtiskl mu letmý polibek na rty.
"Prosím, neodháněj mě pryč, i když jsem možná z gangu, on je má jediná rodina, zachránili mě, starají se o mně."
Luhan si k němu přisedne a obejme ho.
"Prosím, slibuji, že už ti nikdy nikdo nic neudělá, že tě ochráním, už nikdy mi tě nikdo nevezme!"
Minseok dlouho přemýšlel, ale nakonec, teď už o Luhana nechtěl přijít, byl to jediný člověk, který pro něj snesl takovou potupu.
"Pokud mě ochráníš, myslím, že to bude v pořádku." Usmál se a také Luhana objal.

Epilog

Byl to už měsíc od Minseokova únosu. Všechny řezné rány, které utrpěl byly zahojeny, ale zůstaly po nich bílé jizvy, které už z jeho těla nezmizí. Luhan k němu chodil každý den, vždycky si sám sobě říkal, jako podporu, protože se mu zdálo, že Minseok je den ode dne zarmoucenější a on netušil, čím to je. Tak strašně mu chtěl pomoci, ale vždycky, když se ho zeptal na to, co jej trápí, nikdy mu neodpověděl a nějak to zamluvil.
Jako každý den v jednu odpoledně zaklepal na Minseokovi dveře. Chvíli se nic nedělo, ale pak uslyšel šoupavé kroky, následně cvakl zámek a dveře se otevřely.
"Ahoj, Minie," řekl s úsměvem, ale když si všiml mladíkových zarudlých očí, úsměv mu z tváře zmizel.
"Co se stalo?" zeptal se a vedl ho zpět do útrob bytu.
"Ale nic, co by se mělo dít, chceš čaj?" zeptal se a rychle si to zamířil do kuchyně.
"Ne nic nechci, pojď, řekni mi to, já už tě takhle nemůžu vidět, kde je můj usměvavý Minseok, ta strašně mi chybí, prosím, chci ti pomoct, řekni mi to."
Minseok se mu zadíval do hnědých očí, byly skoro stejné, jako ty jeho, jen o trošku tmavší. Rozvzlykal se a hlavu zabořil do Luhanovy hrudi.
"Jsem tak odporný, se všemi těmi jizvami, na rukou, na nohou, na celém těle."
Jeho vzlyky se stávaly hlasitější a hlasitější. Luhan nevěřil tomu co slyší. Okamžitě jej pevně objal, jakoby se ho snažil schovat před celým světem.
"Co to povídáš, jsi krásný, mě se líbíš takový jaký jsi a žádné jizvy můj názor nezmění."
Minseok urputně vrtěl hlavou a nesrozumitelně něco mrmlal do Luhanovy hrudi.
"Pššt..."
Luhan vzal Minseokovu hlavu do dlaní a usmál se na uplakaného Minieho.
"Dlouho jsem se ti to bál říct, protože je hlavně má vina, jak teď vypadáš, ale... Miluju tě Minie." S tmi slovy mu vtiskl letmý polibek na rty a zase se odtáhl. Chtěl se vydat do obýváku, ale Minseok jej nepustil.
"Ty... Ty, mě miluješ?" ptal se nevěřícně.
Luhan zčervenal, ale přikývl.
"Tak moc, že bych se kvůli tobě omluvil i těm kreténům z Black Faku. Nikdy nenechám, aby ti někdo ublížil, jsi jenom můj." Řekl a začal ho něžně líbat. Slíbával jeho potůčky slz, ochutnával jeho sladké rty a Minseok se nebránil.
Po několika minutách se jim podařilo dostat se do ložnice, kde ho Luhan něžně položil na postel. Svlékal mu oblečení kousek po kousku a odhaloval tak nádhernou pokožku. Políbil každou jizvu, která vykoukla z pod oblečení.
"Jsi tak nádherný." Šeptal mu do ouška.
Mazlil ho (A/N: vždycky jsem tohle slovo chtěla použít..xD je tak dokonalé..xDD) a miloval a teprve, když si byl jistý, že je připraven, pomalu do něj vnikl.
Pokojem se rozléhaly slastné steny a něžný šeptavý hlas.
"Miluji tě Minie."
"Já tebe taky..." řekl druhý mladík a s výkřikem uspokojení padl do rozházených pokrývek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 S c a r s S c a r s | Web | 28. dubna 2013 v 20:41 | Reagovat

NO TEDA, ten začátek - to jsem myslela, že tě začnu bombardovat na skypu :D Chudák Minseokie, co jsi mu to provedla?! :D A ještě ho chudáka všude pořezali. To se prostě nedělá :D Ty mi utrápíš každej můj milovanej ship :D To od tebe vážně není moc pěkný :D

Hahaha, ale ten konec mě dostal :D Takovej roztomilej fluffík :D Mám pocit, že bych mohla plivat duhy :D A jop, chápu, to porno by se tam asi moc nehodilo, ale i takhle to bohatě stačí :D

Awwww :3 MOC A MOC děkuju :D Mám pocit, že jsem si to ani nezasloužila :D

2 Saki Saki | E-mail | Web | 29. dubna 2013 v 16:17 | Reagovat

Ohh, ja som tak rada, že som si sadla k tomuto namiesto geo xD To by som sa k tomto dostala až zajtra to by bola škodaaa xDD Bože, au, chudák Minseok, ja som normálne trpela s ním xDD Chudáčik T-T Ale našťestie superman Luhan dobehol rýchlo :D A neviem prečo, ale pri predstave Krisa ako mafiánskeho bossa za nejakým masívnym stolom som sa začala rehotať xD Awww a ten koniec *-* To bol dobrý balzám na rany, či už Minseokove, alebo naše za neho xDD

3 Destel Destel | Web | 2. května 2013 v 15:56 | Reagovat

Nějak mi nedošlo, že už jsem první díl četla, tak jsem tohle stále odkládala než si to přečtu celé. A vůbec mi nevadilo, že jsem si tu první část přečetla ještě jednou. :D
Taky bych chtěla umět napsat nějaký fluff. Mám pocit, že všechno o co se pokouším nakonec skončí totálním pornem. :D
A docela se do Exa dostávám, dokonce si dokážu k těm jménům přiřadit obličeje. Hned se pak něco takového čte líp.
Budu asi masochista nebo tak něco, ale ten únos... och. :D Já ráda morbidní věci. Jen mi přišlo, že je Minseok taková pipka, strašně slabý a nedokáže se o sebe postarat. Oproti němu je Luhan totální borec. Nevím, jací jsou i ve skutečnosti, ale nějak mi to k němu nesedlo. Už od pohledu je to takový slaďoušek, ale mám radši takové ty vztahy, kde jsou role vyrovnané.
Ale co... :D konec to spravil. A příště víc porna prosím! :D

4 Shizue Shizue | Web | 5. května 2013 v 8:56 | Reagovat

tak to teda bol nárez! super! :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.